Komplexní diagnostika od tělesného složení po zátěžový test

Vyšetření probíhalo v několika navazujících fázích. Nejprve jsme pomocí bioimpedanční analýzy hodnotili tělesné složení, zejména zastoupení svalové a tukové hmoty. Následovala klidová spirometrie, při níž jsme zjišťovali základní funkční parametry dýchacího systému, především usilovnou vitální kapacitu plic (FVC). Tyto hodnoty jsme následně využili také při interpretaci dýchání během fyzické zátěže, kdy jsme sledovali dechové objemy, minutovou ventilaci a procentuální využití FVC při různých intenzitách výkonu.

Stěžejní částí diagnostiky byl stupňovaný zátěžový test na cyklistickém ergometru, při kterém se postupně zvyšoval výkon až do individuálního maxima. Současně jsme analyzovali koncentraci krevního laktátu, spotřebu kyslíku (VO₂), ventilační parametry, tepovou frekvenci a lokální svalovou oxygenaci (SmO₂).

Kombinace těchto metod nám umožnila komplexněji posoudit vztah mezi dodávkou kyslíku do pracujících svalů, jeho využitím a metabolickou odpovědí na rostoucí zatížení. Zároveň jsme hledali možné limitující faktory výkonnosti, ať už v oblasti kardiorespiračních funkcí, nebo lokální svalové odpovědi. Jednotlivé ukazatele přitom vždy interpretujeme ve vzájemných souvislostech.

Individuální tréninkové zóny a výkonnostní potenciál

Důležitým výstupem bylo stanovení prvního a druhého laktátového prahu (LT1 a LT2). Druhý práh úzce souvisí s funkčním prahovým výkonem (FTP), který představuje jeden ze základních parametrů cyklistické vytrvalostní výkonnosti. Na základě těchto údajů jsme každému sportovci stanovili individuální tréninkové zóny.

Výsledky ukázaly zajímavý výkonnostní potenciál sledované skupiny. Nejvyšší naměřená relativní spotřeba kyslíku VO₂max dosáhla 82 ml/kg/min a nejvyšší relativní výkon na úrovni druhého laktátového prahu činil 5,04 W/kg. Tyto hodnoty dokládají vysokou úroveň aerobních předpokladů u některých testovaných jedinců.

Naměřená data jsou základ dalšího rozvoje

Samotné testování však není konečným cílem. Získaná data budou sloužit jako podklad pro další komunikaci s osobními trenéry jednotlivých sportovců a pro cílené úpravy jejich tréninkové přípravy. Přibližně za tři až čtyři měsíce plánujeme navazující laboratorní vyšetření, která nám umožní objektivně posoudit odezvu organismu na absolvovaný trénink a sledovat vývoj jednotlivých funkčních parametrů.

Dlouhodobým cílem projektu Next Gen je systematický a individuálně řízený rozvoj mladých cyklistických talentů, s důrazem na postupný růst výkonnosti, respektování biologického vývoje dívek a chlapců a přiměřené tréninkové zatížení odpovídající jejich aktuální připravenosti.

Aleš Řehoř

Rehor Sports Diagnostics